Školní řád

Školní řád platný od 1. září 2025  ke stažení zde:

Školní řád platný od 1.9.2025 Typ: PDF dokument, Velikost: 487.44 kB

Příloha školního řádu - hodnocení Typ: PDF dokument, Velikost: 459.97 kB

ŠKOLNÍ ŘÁD

Tuto směrnici vydává ředitel Základní školy a Mateřské školy Lomnice nad Lužnicí na základě těchto právních norem:

17. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, střením, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů  

17.    zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

17. vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů

Školní řád stanovuje základní pravidla vzájemného soužití ve škole. Vychází z Úmluvy o právech dítěte, ze školského zákona č.561/2004 Sb., vyhlášky č.48/2005 Sb. o základní škole. Řád školy je určen všem účastníkům výchovně vzdělávací činnosti této školy, tj. žákům, jejich zákonným zástupcům a všem pracovníkům školy. Je platný i pro akce související s výchovně vzdělávací činností školy, které se uskutečňují mimo budovu školy a pravidla pro odloučené pracoviště Mateřské školy jsou doplněna v samostatné příloze tohoto řádu (Školní řád MŠ). 

I. OBECNÁ USTANOVENÍ

1. K účasti na výchovně-vzdělávacím procesu v této škole se žák, jeho rodiče, zákonní zástupci, i pedagogičtí pracovníci rozhodli svobodně s vědomím práva vybrat si školu (pracoviště) odpovídající osobním představám o podmínkách výchovy a vzdělávání.
2. Každý ze zúčastněných se svobodně rozhodl dodržovat dohodnutá pravidla a povinnosti.
3. Respektování pravidel školního řádu je kritériem pro hodnocení celkového chování žáka, popř. pro výchovná opatření uvedená v Pravidlech hodnocení žáků.

II. SPOLEČNÁ PRÁVA

1. Každý z nás má právo na úctu, respekt a toleranci vůči své osobě i svému osobnímu majetku.
2. Každý z nás má právo být vyslyšen, uplatnit svůj názor, podílet se na vytváření dalších pravidel.
3. Každý z nás má právo cítit se bezpečně, nebýt vystavován neodůvodněným podezřením, ironizování, ponižování, pomluvám, pohrůžkám či šikaně. Každý z nás má právo na ochranu před škodlivými vlivy (kouření, drogy, alkohol aj.).
4. Každý z nás má právo na důstojné prostředí a podmínky k práci i odpočinku, na uspokojení základních lidských potřeb (jídlo, pití, WC).
5. Každý z nás má právo na volný čas a relaxaci. 

III. SPOLEČNÉ POVINNOSTI

1. Ve škole i mimo školu vystupujeme tak, abychom svým jednáním nepoškozovali dobré jméno školy ani kohokoli z žáků, rodičů, zákonných zástupců či pracovníků školy.
2. Jsme ochotni ke vstřícnému, otevřenému jednání, k vytváření vzájemných pozitivních vztahů, ke vzájemné spolupráci.
3. Jsme ochotni naslouchat druhým, respektovat jejich právo na vlastní názor a diskutovat s nimi. V žádném případě nepoužíváme vůči druhým slovního, psychického či fyzického násilí.
4. Respektujeme zákaz přechovávání či užívání škodlivých a návykových látek v prostorách školy, či při akcích pořádaných školou.
5. Dbáme na pořádek a čistotu ve škole, přezouvání, úklid školních pomůcek a péči o ně.
6. Respektujeme další vzájemné dohody podporující pravidla školního řádu. 

IV. PRÁVA A POVINNOSTI ŽÁKŮ

1. Žáci mají právo 

• na vzdělávání a školské služby podle školského zákona,
• být informováni o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
• volit a být voleni do žákovské samosprávy a jejím prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že je povinen se stanovisky a vyjádřeními zabývat,
• vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje,
• obracet se na své třídní učitele, výchovného poradce nebo vedení školy v případě naléhavých problémů kdykoli, v ostatních případech mimo vyučování v době stanovené pro konzultaci nebo v čase vzájemně dohodnutém,
• na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání,
• účastnit se individuálních konzultací o své práci spolu se svými rodiči.

2. Žáci jsou povinni

• řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat, jak prezenční, tak distanční formou výuky (při ní v míře odpovídající okolnostem),
• dodržovat školní a vnitřní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
• plnit pokyny pedagogických pracovníků školy vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem,
• být v případě mimořádných opatření vybaveni ochrannými prostředky dýchacích cest či jiných nařízených zdravotních pomůcek a používat je předepsaným způsobem, 
• plnit práci v rámci třídní samosprávy,
• dodržovat základní hygienické normy, používat vhodné přezůvky, cvičební úbor i obuv, při výuce nežvýkat
• připravovat si před každou vyučovací hodinou potřebné pomůcky,
• po nepřítomnosti ve škole si doplnit zameškané učivo,
• nepoškozovat majetek školy a spolužáků,
• dodržovat zákaz pořizování audiovizuálních záznamů jakýkoliv činností v rámci pobytu ve škole i na akcích školy mimo budovu, 
• v rámci celého průběhu vyučování vč. přestávek (i akcí školy mimo budovu školy) dodržovat zákaz používání svých mobilních elektronických zařízení (mobilní telefon, tablet, chytré hodinky a další elektronická komunikační zařízení). Pokud si žák telefon či chytré hodinky atp. do školy přinese, je povinen si je vypnuté (či s vypnutým zvukovým oznámením) uzamknout do své skříňky. Za takto uložené věci si žák zodpovídá sám.
• dodržovat zákaz vnášení a užívání návykových látek, jedů a takových látek, které je svým vzhledem, chutí a konzistencí napodobují (vč. elektronických cigaret a podobných výrobků),
• dodržovat zákaz vnášení jakýchkoli nebezpečných předmětů (např. nožů)
• případný školní úraz hlásit bezodkladně vyučujícímu či vedení školy
• vcházet do budovy nejpozději 10 minut před zahájením vyučování.

V. PRÁVA A POVINNOSTI ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ

1. Zákonní zástupci dětí a žáků mají právo 

• na svobodnou volbu školy pro své dítě,
• na informace o průběhu a vzdělávání dítěte ve škole,
• na informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím
• nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy,
• na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona,
• u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají vzdělávacím potřebám a možnostem těchto žáků a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení,
• volit a být voleni do školské rady,
• vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka, 
• požádat o přezkoušení nebo žáka (dle pravidel uvedených v příloze školního řádu, v Pravidlech hodnocení žáků).

2. Zákonní zástupci dětí a žáků jsou povinni 

• zajistit, aby žák docházel řádně do školy,
• na vyzvání ředitele školy se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte nebo žáka,
• spolupracovat a řešit případné problémy, které se v průběhu vzdělávání vyskytnou,
• informovat školu o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a případných změnách způsobilosti, informovat o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, poskytovat údaje o tom, zda je žák zdravotně postižen či znevýhodněn (o druhu postižení nebo zdravotního znevýhodnění),
• dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování nejpozději do tří kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka, jak při prezenční výuce, tak při distanční formě vzdělávání, 
• oznamovat škole údaje podle § 28 odst. 2 a 3 a školského zákona č. 561/2004 Sb. další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích (údaje do školní matriky),
• omluvit žáka v případě jeho nepřítomnosti při prezenční či distanční výuce před zahájením vyučování u třídního učitele nebo vedení školy prostřednictvím elektronické žákovské knížky, výjimečně telefonicky na sekretariátu školy
• pravidelně nahlížet do elektronické žákovské knížky (sledovat klasifikaci žáka a informace od vyučujících a vedení školy)
• kontrolovat stav účtu žáka ve školní online pokladně (Školní program), vyrovnávat případné nedoplatky

VI. PRÁVA A POVINNOSTI PRACOVNÍKŮ ŠKOLY

Pracovníci školy věnují pozornost, péči a zájem všem žákům školy po celou dobu vyučovacího dne. Přispívají k posilování klidné a bezpečné atmosféry školy, k posilování dobrých vzájemných vztahů všech zúčastněných.

Pedagogičtí pracovníci mají právo

• na zajištění podmínek potřebných pro výkon jejich pedagogické činnosti, zejména na ochranu před fyzickým násilím nebo psychickým nátlakem ze strany dětí, žáků nebo zákonných zástupců dětí a žáků a dalších osob, které jsou v přímém kontaktu s pedagogickým pracovníkem ve škole,
• aby nebylo do jejich přímé pedagogické činnosti zasahováno v rozporu s právními předpisy,
• na využívání metod, forem a prostředků dle vlastního uvážení v souladu se zásadami a cíli vzdělávání při přímé vyučovací, výchovné, speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti,
• volit a být voleni do školské rady,
• na objektivní hodnocení své pedagogické činnosti.

Pedagogičtí pracovníci jsou povinni

• vykonávat pedagogickou činnost v souladu se zásadami a cíli vzdělávání,
• chránit a respektovat práva dítěte, žáka,
• chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka, předcházet všem formám rizikového chování,
• svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj,
• zachovávat mlčenlivost a chránit před zneužitím osobní údaje, informace o zdravotním stavu dětí, žáků a výsledky poradenské pomoci školského poradenského zařízení a školního poradenského pracoviště, s nimiž přišel do styku,
• poskytovat dítěti, žáku nebo zákonnému zástupci nezletilého dítěte nebo žáka informace spojené s výchovou a vzděláváním,
• pomáhat svým žákům rozpracovat pravidla školního řádu do podoby zcela konkrétních a dětem srozumitelných formulací – třídních pravidel (na sestavování třídních pravidel se aktivně podílejí žáci, pravidla mohou vznikat průběžně, měla by být odvozována ze skutečných situací a průběžně by měla být s konkrétními situacemi konfrontována),
• evidovat pravidelně školní docházku žáků, vyžadovat od rodičů omluvu nepřítomnosti (z jedné vyučovací hodiny uvolňuje žáka vyučující, z jednoho vyučovacího dne uvolňuje žáka jeho třídní učitel, delší nepřítomnost povoluje ředitel školy na základě předložené písemné žádosti),
• v případě nepřítomnosti žáka na vyučování kontaktovat zákonné zástupce žáka s žádostí o vysvětlení jeho nepřítomnosti ve škole
• pravidelně a soustavně informovat zákonné zástupce žáka o prospěchu žáka a informovat je o mimořádném zhoršení prospěchu či chování žáka. 

VII. PROVOZ A VNITŘNÍ REŽIM ŠKOLY

1. Vyučování začíná v 8.00 hodin, vyučování výjimečně zařazené na dřívější dobu nesmí začínat dříve než v 7 hodin. Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek. Tyto údaje mají žáci zapsány v elektronických žákovských knížkách. Vyučování končí nejpozději do 17 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut. 
2. Školní budova se pro žáky otevírá v 7.40 hodin dopoledne a 20 minut před začátkem odpoledního vyučování. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dohled. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově, přehled dohledů je vyvěšen na všech úsecích, kde dohled probíhá.     
3. Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině je zařazena přestávka v délce 20 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá 50 minut (resp. 30 minut).
4. Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky do osobních skříněk v šatnách a ihned odcházejí do učeben. V šatnách se zdržují jen po dobu nezbytnou. Prostor šaten, vč. vstupů do školy, je monitorován kamerovým systémem. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením vyučujícího.
5. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků. 
6. Při výuce některých předmětů, zejména nepovinných a volitelných, lze dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu.
7. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24.
8. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám dětí a žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
9. O všech přestávkách je umožněn pohyb dětí a žáků mimo třídu.
10. V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce.
11. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit ředitel s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. 
12. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají pokynů všech pracovníků tohoto zařízení.   
13. Pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní směrnice školy zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.
14. Součástí výuky je také výuka plavání na prvním stupni. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, školy v přírodě a lyžařský výcvik atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž zákonní zástupci o tom dodají škole písemné potvrzení ne starší jednoho roku. 
15. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení. 
16. Při zapojení školy do soutěží zajišťuje vysílající škola bezpečnost a ochranu zdraví žáků po dobu dopravy na soutěže a ze soutěží, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak. V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků organizátor.
17. U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.
18. Svévolný vstup cizích osob do budovy školy je zakázán. Osoby, které chtějí školu navštívit, použijí zvonek u hlavního vchodu a ohlásí se. Vyčkají pokynu zaměstnance nebo vedení školy. Po budově školy se pak případně pohybují v jeho doprovodu, pokud se neurčí jinak.
19. Režim vyučovacích hodin, přestávek a rozdělení žáků do tříd či skupin se nevztahuje na distanční formu vzdělávání, zde jsou respektována specifika tohoto způsobu vzdělávání, jako jsou odlišné technické vybavení a možnosti žáků, náročnost dlouhodobé práce s počítačem, dlouhodobé sledování monitoru, nevhodné držení těla, atd. Délku výuky a přestávek stanovuje pedagog při distančním vzdělávání podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků, jejich schopnostem a reakcím. Distanční vzdělávání škola přizpůsobí podmínkám žáků a zajistí 
    • on-line výukou, kombinací synchronní on-line výukou (pedagogický pracovník pracuje v určené době se skupinou žáků prostřednictvím komunikační platformy) a asynchronní výukou (žáci pracují individuálně, tempo a čas si volí sami); časové rozvržení takovéto výuky odpovídá zhruba časovému rozvržení prezenční výuky a bude stanoveno vždy pro konkrétní případy, např. odlišně při distanční výuce celé třídy, nebo kombinace distanční výuky pro jednu část třídy a prezenční výuku pro druhou část, 
    • off-line výukou, bez kontaktů přes internet, a to buď předáváním písemných materiálů poštou či osobním vyzvedáváním, telefonicky, 
    • individuálními konzultacemi žáků a pedagogických pracovníků, 
    • komunikací pedagogických pracovníků se zákonnými zástupci žáků, 
    • zveřejněním zadávaných úkolů a následným zveřejněním správného řešení, 
    • informováním žáka o jeho výsledcích, poskytováním zpětné vazby, uplatňováním zejména formativního hodnocení, a vedení žáka k sebehodnocení, 
    • pravidelnou a průběžnou komunikací s žákem, způsobem odpovídajícím jeho možnostem, technickému vybavení a rodinným podmínkám, 
    • průběžnou kontrolní a hospitační činnost vedení školy. 

Při distančním vzdělávání nelze realizovat vzdělávání v rozsahu plánovaném pro prezenční výuku, škola se zaměří především na stěžejní výstupy v českém jazyce, matematice a cizím jazyce. Priority ve vzdělávání budou operativně určovány podle délky distanční výuky, zda půjde o krátkodobé či dlouhodobé zákazy přítomnosti žáků ve školách. Veškeré změny ve vzdělávacím obsahu a tematických plánech, přesuny učiva, vypuštění učiva škola eviduje a využije pro případné úpravy vzdělávání v dalším období a úpravy svého školního vzdělávacího programu.

VIII. PODMÍNKY ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ DĚTÍ A JEJICH OCHRANY PŘED SOCIÁLNĚ

PATOLOGICKÝMI JEVY A PŘED PROJEVY DISKRIMINACE, NEPŘÁTELSTVÍ NEBO NÁSILÍ

1. Po dobu vyučovacího dne se žáci zdržují výhradně v prostorách školy a školního areálu. Po skončení výuky se žáci mohou zdržovat ve škole pouze po dohodě s některým z pedagogických pracovníků školy.
2. Po dobu vyučování a během pobytu ve školní družině nebo v kroužcích se žáci zdržují v prostorách vymezených vyučujícím (učitelem, vychovatelkou, vedoucím kroužku). Z důvodu osobních potřeb (WC, nevolnost) mohou z těchto prostor odejít, pokud to ohlásí učiteli (vychovatelce, vedoucímu kroužku). Pro opuštění vymezených prostor z jiného důvodu si musí vyžádat rovněž jejich souhlas.
3. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
4. Během obědové pauzy před odpoledním vyučováním, pokud se žáci zdržují mimo vymezené prostory základní školy a školní jídelny, zodpovídají za žáky jejich zákonní zástupci (neplatí pro žáky docházející do školní družiny).
5. Všichni pedagogičtí pracovníci, zejména školní metodik prevence, průběžně sledují konkrétní podmínky a situaci ve škole z hlediska výskytu sociálně patologických jevů, uplatňují různé formy a metody umožňující včasné zachycení ohrožených žáků.
6. Při výuce v odborných učebnách a v tělocvičně se žáci řídí řádem platným pro tyto prostory.
7. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosí. Pokud si žák mobilní telefon, chytré hodinky či jiné elektronické komunikační zařízení do školy přinese, je povinen si je vypnuté (či s vypnutým zvukovým oznámením) uzamknout do své skříňky. Za takto uložené věci si žák zodpovídá sám.
8. Hodinky, šperky apod. mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu.   
9. Žákům je z bezpečnostních důvodů zakázáno otevírat okna. Manipulovat se žaluziemi a roletami mohou pouze se souhlasem vyučujícího.   
10. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí - uzamykání osobních šatních skříněk. 
11. Škola vede evidenci úrazů dětí a žáků, k nimž došlo při činnostech v rámci stanovené výuky, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Školní úraz žák nahlašuje bezodkladně, nejdéle před ukončením výuky daného dne.
12. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy - pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
13. Další podrobné informace k bezpečnosti a ochraně zdraví žáků jsou uvedeny v příloze školního řádu (v Pravidlech hodnocení žáků, podkapitole Chování žáků).

IX. PODMÍNKY ZACHÁZENÍ S MAJETKEM ŠKOLY ZE STRANY ŽÁKŮ  

1. Způsobí-li žák poškození majetku školy, oznámí tuto skutečnost neprodleně svému třídnímu učiteli nebo vedení školy.
2. U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od zákonných zástupců žáka, který poškození způsobil. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.
3. Žákům školy jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu. 
4. V případě přechodu na vzdělávání distančním způsobem mohou být žákům zapůjčeny technické prostředky školy pro digitální komunikaci (tablet, sluchátka, notebook…), tento majetek je zapůjčen uzavřením smlouvy o výpůjčce.

X. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ PRŮBĚHU A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ ŽÁKŮ

Tato pravidla jsou pro svoji rozsáhlost uvedena v příloze školního řádu.

XI. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Školní řád je zveřejněn na přístupném místě ve škole, prokazatelným způsobem jsou s ním seznámeni žáci i zaměstnanci školy a o jeho vydání a obsahu jsou informováni zákonní zástupci nezletilých žáků. 

Lomnice nad Lužnicí                                                                             Mgr. Tomáš Maruška v.r.

29. 8. 2025                                                                                          ředitel školy

příloha Školního řádu: Pravidla hodnocení žáků

Příloha školního řádu

PRAVIDLA HODNOCENÍ ŽÁKŮ

Tuto směrnici vydává ředitel Základní školy Lomnice nad Lužnicí na základě těchto právních norem:

17. zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)
17. zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
17. zákon č. 183/2023 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
17. vyhláška MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
17. vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

I. ZÁSADY HODNOCENÍ PRŮBĚHU A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ VE ŠKOLE A NA AKCÍCH POŘÁDANÝCH ŠKOLOU

1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné a srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Pedagogičtí pracovníci také zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci nezletilých žáků byli včas informováni o průběhu, výsledcích vzdělávání i o chování žáka.

2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

2.1 Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy.

2.2 Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Hodnocení žáka, který byl hodnocen slovně, převede škola pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

2.3 U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

3. Možnosti opakování ročníku:

3.1 Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval.

3.2 Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

4. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.

4.1 Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.

4.2 Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

4. 3 Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy.

4.4 Pravidla pro udělování výchovných opatření, tedy pochval a jiných ocenění, napomenutí a důtek, jsou uvedena v podkapitole Výchovná opatření.

4.5 Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

4. 6 Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

4.7 Udělení pochvaly ředitele školy a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

5. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

6. Zákonný zástupce žáka pravidelně sleduje elektronickou žákovskou knížku (alespoň 1x týdně sekci Klasifikace, kde jsou uváděny známky, a sekci Komens se zprávami od vyučujících či vedení školy), v případě potřeby má právo požádat vyučující o konzultaci, příp. o nahlédnutí do klasifikačních podkladů pedagoga (např. opravených písemných prací žáka aj.).

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

8. Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů, plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, v které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou.

II. ZÁSADY sebehodnocení žáků

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků, ale také zdravou sebekritiku.

2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.

3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

5. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit, co se mu daří a co ne, jaké má rezervy a jak bude pokračovat dál.

6. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

7. Sebehodnocení žáka nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

8. Průběžně či na konci pololetí žák (přiměřeně svému věku a možnostem) písemnou nebo ústní formou provádí sebehodnocení, a to z hlediska zodpovědnosti, motivace k učení, sebedůvěry, vztahů v třídním kolektivu a svých výsledků v porovnání s průběhem učení. Na základě tohoto sebehodnocení se snaží navrhnout způsob, jak dosáhnout lepších výsledků.

9. Žákům 1. stupně je ve škole umožněna tvorba portfolia. O podobě, rozsahu a obsahu portfolia rozhoduje třídní učitel. Žáci si vedou portfolio sami či s pomocí učitele.

III.   způsoby A KRITÉRIA hodnocení žáků

 a/ Stupně hodnocení chování a prospěchu v případě použití klasifikace

1. Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

1 - velmi dobré,

2 - uspokojivé,

3 - neuspokojivé.

       Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.    

       Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti vnitřnímu řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

1 - výborný,

2 - chvalitebný,

3 - dobrý,

4 - dostatečný,

5 - nedostatečný.

3. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

4. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

prospěl (a) s vyznamenáním,

prospěl (a),

neprospěl (a)

nehodnocen (a).

Žák je hodnocen stupněm:

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný (nebo odpovídajícím slovním hodnocením) nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,

d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

5. Klasifikaci výsledků vzdělávání žáka v jednotlivých předmětech a chování žáka lze doplnit slovním hodnocením, které bude obsahovat i hodnocení klíčových kompetencí vymezených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

b/ Charakteristika jednotlivých Stupnů hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace včetně předem stanovených kritérií

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

- předměty s převahou teoretického zaměření,

- předměty s převahou praktického zaměření a

- předměty s převahou výchovného či uměleckého zaměření.

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

1.Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

- kvalita výsledků činností,

- osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

Převahu praktické činnosti má vyučovací předmět Pracovní činnosti.

Při klasifikaci se zde v souladu s požadavky hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

- kvalita výsledků činností,

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 ( výborný)

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.

3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného či uměleckého zaměření

Převahu výchovného zaměření mají vyučovací předměty Výtvarná výchova, Hudební výchova, Sborový zpěv, Tělesná výchova a Sportovní činnosti.

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného (uměleckého) zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

- kvalita projevu,

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

- v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

c/ SLOVNÍ hodnocení včetně předem stanovených kritérií

1. Při použití slovního hodnocení se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka; obsahuje také zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Výsledky vzdělávání žáka na konci prvního pololetí lze hodnotit souhrnně za všechny předměty. Slovní hodnocení lze použít i pro hodnocení chování žáka.

2. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy.

3. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

4. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

6. Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

d/ hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami se rozumí osoba, která k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění nebo užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření.

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) se dělí na:

• žáky se zdravotním postižením (zrakovým, sluchovým, tělesným nebo mentálním, s vadami řeči, s autismem, se specifickými poruchami učení - dyslexie, dysgrafie, dysortografie aj. - nebo chování závažnějšího charakteru)
• žáky se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobou nemocí nebo lehčí zdravotní poruchou vedoucí k poruchám učení nebo chování - dyslexie, ADHD aj.)
• žáky se sociálním znevýhodněním (např. děti s nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou, z nevýhodného rodinného prostředí, z cizojazyčného prostředí apod.)

Při práci s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho zákonného zástupce, školského poradenského zařízení (ŠPZ) a dalších poradenských pracovišť.

Zákonným zástupcům vybraných žáků doporučujeme, aby své dítě nechali vyšetřit ve školském poradenském zařízení. Na základě vyšetření a doporučení ŠPZ jsou pak tito žáci zařazováni do jednotlivých stupňů podpůrných opatření. Podle závěru vyšetření je vypracován plán pedagogické podpory nebo individuální vzdělávací plán, podle kterého s žákem v průběhu školního roku pracují pedagogové i asistenti pedagoga.

V plánu jsou uvedeny závěry a doporučení z vyšetření v PPP či SPC, zaměření reedukace, potřebné pomůcky, způsob hodnocení, případné snížení výstupů, jména vyučujících, kteří budou s žákem pracovat. Při hodnocení (klasifikaci) těchto žáků přihlížíme ke všem specifikům daného žáka a hodnotíme s tolerancí.

Pravidla pro hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění, a to ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevují žákovy obtíže. Hodnocení se zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení.                                            

2. Vyučující respektují doporučení vyplývající z vyšetření žáků (PPP, SPC) a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.     

3. Vyučující respektují doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje postižení či znevýhodnění (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…). Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

4. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí vyučující takové formy a druhy zkoušení a prověřování, které odpovídají možnostem a schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Kontrolní práce píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, není dítě vystavováno úkolům, v nichž vzhledem ke svým problémům nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.                                                                           

5. Při hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení a upřednostňují slovní hodnocení. Při hodnocení se užívá bodové skóre, ohodnocení s uvedením počtu chyb, dále také hodnocení částí, které žák zvládl vypracovat apod. Vyučující dbají na vyjádření pozitivních stránek žákova výkonu, objasnění podstaty neúspěchu a vysvětlení, jak mezery a nedostatky překonávat.

6. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. Třídní učitel také sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.

7. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

8. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

e/ Hodnocení nadaných žáků

Za nadaného žáka se považuje především žák, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Za mimořádně nadaného žáka se považuje především žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.

Zjišťování mimořádného nadání včetně vzdělávacích potřeb žáka provádí školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou, která žáka vzdělává. Pokud se nadání žáka projevuje v oblastech pohybových, manuálních nebo uměleckých dovedností, vyjadřuje se školské poradenské zařízení zejména ke specifikům žákovy osobnosti, která mohou mít vliv na průběh jeho vzdělávání, a míru žákova nadání zhodnotí odborník v příslušném oboru, jehož odborný posudek žák nebo zákonný zástupce žáka školskému poradenskému zařízení poskytne.

Nadaným žákům lze v souladu s vývojem jejich školních dovedností rozšířit obsah vzdělávání nad rámec stanovený příslušným vzdělávacím programem nebo umožnit účast na výuce ve vyšším ročníku.

Vzdělávání mimořádně nadaného žáka se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů psychologického a speciálně pedagogického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka.

Škola vytváří podmínky pro rozvoj nadání žáků. Žáci nadaní a mimořádně nadaní jsou hodnoceni takovou formou, jež je vede dosahování co nejlepších výsledků v oboru jejich nadání.

Ředitel školy může mimořádně nadaného žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou je žádost zákonného zástupce, vyjádření školského poradenského zařízení a registrujícího lékaře pro děti a dorost. Podmínkou přeřazení je pak také vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

f/ komisionální a opravné zkoušky

1. Komisionální zkouška se koná v těchto případech:

- má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí a požádá ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka (v příslušném pololetí z daného předmětu může být žák komisionálně zkoušen pouze jednou)

- při konání opravné zkoušky

- při přezkoušení z důvodu vysoké absence (absence nad 60 % v daném vyučovacím předmětu) a současném nedostatku podkladů pro hodnocení způsobené mj. touto absencí

(výjimkou je vysoká absence způsobená zdravotními důvody – v těchto případech ředitel školy situaci řeší individuálním způsobem)

2. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

3. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

4. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

5. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Za řádné vyplnění protokolu odpovídá předseda komise, protokol podepíší všichni členové komise.

6. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, ředitel školy náhradní termín přezkoušení.

7. Zákonný zástupce žáka může ze závažných důvodů neúčast u komisionální zkoušky omluvit u ředitele školy nejpozději před jejím zahájením, případně může neúčast, zejména ze zdravotních důvodů, písemně omluvit i dodatečně, nejpozději do 3 dnů od uplynutí termínu určeného pro vykonání komisionální zkoušky. Náhradní termín pro konání komisionální zkoušky stanoví ředitel školy.

8. Odstoupí-li žák od komisionální zkoušky po jejím zahájení, nedostaví-li se ke komisionální zkoušce bez omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla komisionální zkoušky, posuzuje se, jako by komisionální zkoušku vykonal neúspěšně.

9. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

10. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

11. Opravnou zkoušku konají žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

g/ výchovná opatření

Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.

Pochvaly a jiná ocenění slouží k upevňování pozitivních vzorců chování a posilování mravní výchovy. Kázeňská opatření slouží k potlačování nežádoucích vzorců chování. Jsou rychlou reakcí na výraznější odchylku od normy (pravidla Školního řádu).

Zvláště hrubé opakované slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení nebo vůči ostatním žákům se považují za zvláště závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. Dopustí-li se žák tohoto jednání, oznámí ředitel školy tuto skutečnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jde-li o nezletilého, a státnímu zastupitelství. 

1. Kázeňská opatření

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele,

b) důtku třídního učitele,

c) důtku ředitele školy.

Pravidla pro ukládání kázeňských opatření:

Za jedno pololetí se uděluje max. jedno NTU, max. jedna DTU a max. jedna DŘŠ. Udělení kázeňských opatření předchází zpravidla sníženému stupni z chování.

V případě mimořádně závažného přestupku lze některá opatření k posílení kázně přeskočit (např. v případě velmi hrubého chování, fyzického napadení, kouření ve škole, krádeže, šikany, vědomého ničení majetku školy, většího počtu hodin neomluvené absence). Návrh na kázeňská opatření může předložit každý učitel.

Napomenutí a důtka TU/ŘŠ se zaznamenává do systému Bakaláři. Žák od TU dostane napomenutí či důtku TU/RŠ vytištěné.

Zápisem uložených kázeňských opatření do systému Bakaláři jsou zákonní zástupci žáka prokazatelně informováni o jejich uložení.

Zákonní zástupci svým výchovným působením pomáhají k potlačování negativních vzorců chování a překonávání prohřešků proti Školnímu řádu.

Hodnocení chování žáka na vysvědčení je posouzení chování v kontextu a v dlouhodobějším horizontu a probíhá v souladu s pravidly hodnocení žáků.

2. Pochvaly

Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci.

Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Pravidla pro udělování pochval:

Pochvala TU/ŘŠ se zaznamenává do systému Bakaláři a na vysvědčení za pololetí, ve kterém bylo uděleno. Žák od TU/ŘŠ může pochvalu dostat v písemné podobě již po aktuálně dosaženém úspěchu.

h/ získávání podkladů pro hodnocení

1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

2. Při celkovém hodnocení žáka bereme v úvahu a hodnotíme i pokrok, jaký žák za určité období udělal, a jaká byla jeho snaha k odstranění nedostatků. Znalosti, schopnosti a dovednosti prověřujeme ústní i písemnou formou, k jejich ověřování využíváme celou řadu metod. V předmětech s převahou praktického a výchovného zaměření znalosti, dovednosti a schopnosti prověřujeme v souladu s obsahem vyučovacích hodin a jejich výsledků. Dbáme, aby zadání úloh bylo přiměřené věku žáků.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.     

3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků (pozorováním průběhu i výsledků jejich vzdělávání a chování), sledováním jejich jednotlivých výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové aj.), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými, speciálně pedagogickými a zdravotnickými pracovníky.

4. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň tři známky za každé pololetí. Z předmětu Český jazyk a Matematika pak minimálně 10 známek za každé pololetí.  Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. 

Není přípustné ústně přezkušovat žáky před koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období.

Ústní zkoušení je prováděno zpravidla před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa/PPP/SPC.     

5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, také zákonným zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky (současně se sdělováním známek žákům).     

Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Do elektronické žákovské knížky pak zapíše výsledek v den zkoušení, příp. nejdéle do 3 dnů.

Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností učitel oznámí žákovi a zapíše do elektronické žákovské knížky co nejdříve je to možné (optimálně do týdne), nejpozději však do 14 dnů. Zápis v elektronické žákovské knížce je datován dnem, kdy vyučující výsledek hodnocení (známku) udělil.

6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

Žák může psát za jeden den pouze jednu rozsáhlejší kontrolní práci souhrnného typu. Pokud by se termíny souhrnných kontrolních písemných prací v 5. – 9. ročníku případně kryly, žák informuje vyučujícího a společně zvolí jiný termín. O termínu takového rozsáhlejší písemné zkoušky (která trvá obvykle více než 30 minut) informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem.

7. Krátké písemné zkoušení se může konat bez předchozího oznámení učitelem. V jednom dni mohou mít žáci až tři zkoušení uvedeného charakteru.

8. Vyučující je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní, písemné či jiné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled a podklady ke klasifikacím zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.  

9. Vyučující zajišťuje zapisování známek a dalších informací do elektronické žákovské knížky a dbá na jejich úplnost. Jsou zde zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, případně o jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole.

10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.     

11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Zohledňuje se pokrok, jaký žák za určité období udělal, a jaká byla jeho snaha k odstranění nedostatků. Stupeň prospěchu se neurčuje pouze na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.     

12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu či v jiném dostatečném předstihu před ukončením klasifikačního období.

13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do systému Bakaláři a připraví případně návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.     

14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. Za tímto účelem jsou s dostatečným předstihem oznamovány termíny třídních schůzek a konzultačních odpolední. Individuální konzultace jsou pak možné po předchozí domluvě jak telefonicky, tak formou osobního setkání.

15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách či v rámci informačních/konzultačních schůzek, na které jsou rodiče zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.     

16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.     

17. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.     

18. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu:

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden

- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí

- prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva

- před prověřováním znalostí mají žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva

- zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné

19. Výchovný poradce (a v návaznosti pak i třídní učitelé) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením z vyšetření školských poradenských zařízení či dalších poradenských pracovišť, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv výchovného poradce (či třídních učitelů) na pedagogické radě.        

20. Klasifikace chování žáků je specifikována v samostatné podkapitole (Chování žáků).

ch/ Klasifikační kritéria podle vyučovacích předmětů

1. - 5. ročník

V 2. – 5. ročníku platí pro všechny vyučovací předměty. V 1. ročníku se takto hodnotí od 2. pololetí školního roku.

6. - 9. ročník

V kompetenci každého vyučujícího je volit si konkrétní metodu/formu prověřování znalostí a dovedností žáků a také si volit konkrétní výši váhy známek z uvedených rozmezí.

I/ chování žáků

Klasifikace chování žáků

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování Pravidel chování žáků (uvedena zde níže) a Školního řádu během klasifikačního období.   

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Specifikace pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou uvedeny v podkapitole Stupně hodnocení chování a prospěchu v případě použití klasifikace (příp. v podkapitole Slovní hodnocení vč. předem stanovených kritérií).

Pravidla chování žáků

1. Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá pokynů pedagogických pracovníků, dodržuje školní řád, řády odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob.     

2. Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin (nebo pokynů vyučujících) a účastní se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných/volitelných předmětů a docházka do zájmových kroužků, do školní družiny a školního klubu je pro přihlášené žáky povinná. Ze zájmových kroužků či školního klubu může být žák zákonným zástupcem odhlášen vždy ke konci pololetí. Účast na nepovinných/volitelných předmětech je celý školní rok povinná.

3. Žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a oblečen.    

4. Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání školní i soukromý majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů.     

5. Před ukončením vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouští školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem.     

6. Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých látek).     

7. Pokud se žák nemůže zúčastnit výuky, o jeho nepřítomnosti zákonní zástupci informují třídní učitele (nebo vedení školy) před zahájením vyučování prostřednictvím elektronické žákovské knížky (výjimečně telefonicky). Zákonní zástupci dokládají důvody nepřítomnosti do 3 kalendářních dnů písemně (omluvenkou elektronické žákovské knížce).

8. Informaci o uvolnění z předem známých důvodů podávají rodiče písemně třídnímu učiteli. Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze se souhlasem třídního učitele nebo učitele dané hodiny na základě písemné žádosti rodičů. Škola v odůvodněných případech může po rodičích žáka požadovat, aby omluvenka žákovy absence byla doložena lékařským potvrzením.

Odchod žáka z vyučování způsobený neodkladnými zdravotními problémy je podmíněn tím, že zákonný zástupce žáka nebo jím pověřená osoba si žáky ve škole vyzvednou. (V naléhavých případech, kdy není možné vyzvednutí žáka ve škole, posoudí a rozhodne situaci ředitel školy.)

9. Žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování.

10. Žák má právo na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí, má právo vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek, má právo být seznámen se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole.

11. Každý úraz nebo vznik škody, k nimž došlo ve škole, hlásí bez zbytečného odkladu vyučujícímu dané hodiny, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy. Školní úraz se hlásí primárně vyučujícímu dané hodiny (nejlépe bezprostředně po jeho vzniku), případně třídnímu učiteli. Školní úraz je možno nahlásit nejpozději týž den těsně před opuštěním školy.

12. Žák využívá svou osobní uzamykatelnou skříňku pro úschovu svých osobních věcí. Pečuje o její úklid a uzamykání (prostor šaten je monitorován kamerovým systémem). Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou, jsou cenné nebo by mohly ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Za všechny předměty, které si žák do školy přinese, si ručí sám. V případě nutnosti může vyučující osobní předmět žáka po stanovenou dobu přebrat do úschovy a zajistit jeho bezpečnost.

13. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky zvlášť poučí o bezpečnosti. Pro třídní výlety, exkurze a sportovní kurzy platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení.

14. Při výuce v tělocvičně a specializovaných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu jsou povinni s nimi seznámit žáky při první vyučovací hodině školního roku a dodatečně poučit žáky, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provádí učitelé záznam do třídní knihy.

J/ distanční vzdělávání

Při distančním vzdělávání, zajišťovaném jakoukoli formou, žák vždy dostane zpětnou vazbu o výsledcích svého vzdělávání a plnění zadaných úkolů, je uplatňováno především formativní hodnocení, jak klasifikačním stupněm, tak slovním hodnocením. Po uzavření určitých celků učiva je provedeno sumativní hodnocení výsledků žáka při osvojování učiva tohoto celku.

Výsledky vzdělávání prezenční formou jsou dokládány i písemnými pracemi žáka (testy, prověrky), při distanční výuce výsledky jeho práce ukládány ve formě osobního portfolia, v listinné, nebo digitální podobě. Zapojení žáka či nedostačující míra zapojení do distanční výuky se neodrazí v hodnocení klasifikačním stupněm.

Zákonní zástupci jsou při distančním vzdělávání informováni průběžně, pravidelně ve stanovených intervalech, prostřednictvím komunikační platformy školy (Bakaláři), případně  skupinovým chatem, videohovory, které nahrazují klasické třídní schůzky, či případně  písemnou korespondencí, telefonicky nebo osobně. 

Lomnice nad Lužnicí                                                                         Mgr. Tomáš Maruška v.r.

29. 8. 2025                                                                                         ředitel školy